Mikulecká dědina

Mikulecká dědina malovaná, malovaná
a v ní bývá moja miuá,
a v ní bývá moja miuá
frajírečka starodávná.

Dyž já jedu dědinú s jatelinú, s jatelinú
hledím na tú zahrádečku,
hledím na tú zahrádečku,
kde sem stávau s frajírečkú.

U zahrádky uavečka je nizučká, je nizučká,
kalina tam nad ňú voní,
kalina tam nad ňú voní,
druhý šohaj s miú chodí.

Mikulecká dědino malovaná, malovaná,
dyž ťa v tichej noci přejdu,
pod okénko k miuej dojdu,
jak ťa, miuá, zapomenu?